Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The initiation novel as a genre and its elements in selected novels by Hermann Hesse
Smrkovský, Michal ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Teoretický základ této diplomové práce představuje koncept románu zasvěcení, který jako žánr popsala ve svém díle Daniela Hodrová. Ve snaze o hlubší porozumění typickým motivům postav a prostoru obsahuje teoretická část také stručný výklad archetypů, jak je popisuje C. G. Jung. V praktické části jsou zákonitosti románu zasvěcení představeny na románech Demian a Stepní vlk německého spisovatele Hermanna Hesseho. Cílem práce je přinést důkaz o oprávněnosti žánrového zařazení obou děl coby románů zasvěcení, a dále pak využít prostředků teoretické části k podrobné interpretaci průběhu zasvěcení, jež ústřední postavy prodělávají. Na zasvěcení v románu Demian je v této souvislosti nahlíženo jako na předstupeň zasvěcení ve Stepním vlkovi. Výsledkem práce je tak mimo jiné i pokus o popis filosofické souvislosti mezi oběma analyzovanými romány. KLÍČOVÁ SLOVA Demian, Stepní vlk, Hermann Hesse, román zasvěcení, Daniela Hodrová, archetyp
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
The initiation novel as a genre and its elements in selected novels by Hermann Hesse
Smrkovský, Michal ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Teoretický základ této diplomové práce představuje koncept románu zasvěcení, který jako žánr popsala ve svém díle Daniela Hodrová. Ve snaze o hlubší porozumění typickým motivům postav a prostoru obsahuje teoretická část také stručný výklad archetypů, jak je popisuje C. G. Jung. V praktické části jsou zákonitosti románu zasvěcení představeny na románech Demian a Stepní vlk německého spisovatele Hermanna Hesseho. Cílem práce je přinést důkaz o oprávněnosti žánrového zařazení obou děl coby románů zasvěcení, a dále pak využít prostředků teoretické části k podrobné interpretaci průběhu zasvěcení, jež ústřední postavy prodělávají. Na zasvěcení v románu Demian je v této souvislosti nahlíženo jako na předstupeň zasvěcení ve Stepním vlkovi. Výsledkem práce je tak mimo jiné i pokus o popis filosofické souvislosti mezi oběma analyzovanými romány. KLÍČOVÁ SLOVA Demian, Stepní vlk, Hermann Hesse, román zasvěcení, Daniela Hodrová, archetyp
Svět románů Daniely Hodrové
Kobrová, Ivona ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Cílem diplomové práce Svět románů Daniely Hodrové je prostřednictvím autorčina románového světa analyzovat její velmi specifickou poetiku, jež je do značné míry ovlivněna rovněž odbornou činností na poli literární vědy. Vlastní vědecká práce je vystavěna na metodě opakované četby jednotlivých beletristických děl, jež jsou ve skutečnosti pouze jednou z částí nekončícího životního románu. Intenzivní čtenářská zkušenost je následně konfrontována se spisovatelčinými teoretickými pracemi. Přestože je tematikou navazováno na bakalářskou práci, všechny zkoumané skutečnosti byly zpracovány zcela originálním přístupem. Svět autorčiných románů je analyzován prostřednictvím brány vlastní čtenářské zkušenosti a dedikace jednotlivých děl i celé tvorby, jež svým pojetím výrazně tematizuje ztrátu rodiny, s níž se ale v rámci terapie formou psaní literátka sama nedokáže smířit, ve svém konečném důsledku je pro ni ještě více zraňující.
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění ( Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře)
Trpka, Vladimír ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře Mgr. Vladimír Trpka Abstrakt Disertační práce se zabývá metafikcí jako klíčovým teoretickým konceptem ovlivňujícím jak teoretické uvažování o sebereflexivitě v narativní fikci, tak interpretaci a výklad vývoje sebereflexivních postupů v literatuře. Hlavním cílem je na základě analýzy nejvlivnějších teoretických přístupů k narativní sebereflexivitě navrhnout taková pojetí metafikce a sebereflexivního vyprávění, která by bylo možné uplatnit při analýze sebereflexivních postupů v české narativní fikci. Teoretická část se soustředí na prozkoumání vtahu mezi metafikcí a narativní sebereflexivitou. Metafikce je nahlížena jako pojem, který sice nahradil starší pojem sebereflexivního románu (self-conscious novel), ale zároveň ho přizpůsobil postmodernímu pojetí fikce. Pojetí fikčnosti v teoretickém konceptu metafikce má přímý vztah k postmodernímu diskurzu, ve kterém se tento pojem zrodil. V dosavadních přístupech k metafikci se proto nachází explicitně formulovaný nebo skrytý vztah ke konstruktivistické filozofii jazyka, performativitě a k tezi o jazykové povaze naší reality. Jestliže tedy současná naratologie do typologie sebereflexivity zavedla dichotomii metanarace a metafikce, je potřeba pojetí metafikce upravit...
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
Trojmezí. Motiv města v románu Daniely Hodrové a Michala Ajvaze.
Špádová, Barbora ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá motivem města v trilogii Daniely Hodrové (Trýznivé město) a románu Michala Ajvaze (Druhé město). Zaměřuje se na rozdíly i podobnosti v jeho zpracování. Sleduje topografickou linii konkrétních syžetů, všímá si především role centra, periferie, hranice a stopy v obou prózách. Pracuje s pojmem niterné město - pojednává nejen o "vnitřním místě" v rámci motivu města, ale také o "domu versus domovu". Největší prostor je pak věnován poetice městského mýtu obou autorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.